Francouzský skandální snímek, jehož správný český název by měl znít „Vošukej mě!“, bojoval téměř rok s cenzurní komisí, aby mohl být uveden v běžné distribuci. V zemi vzniku se za něj postavila řada známých osobností, a tak bylo dosaženo změny pohledu na nahotu a násilí ve filmu. U nás byl uveden bez většího zájmu médií. Režisérka vlastně jen převedla do filmové podoby svou knihu (v románu i ve filmu zužitkovala své zkušenosti z předchozích profesí prostitutky, autorky pornografických textů nebo dívky v peep-show), v čemž jí pomáhala známá pornoherečka Coralie Trinh Thiová.
Hrdinkami drsného příběhu jsou lepší prostitutka Nadine a pornoherečka Manu, které se po drastických zážitcích vydají na cestu po Francii a během ní si užívají sexu a rozdávají násilí hned po orgasmu. Snímek je plný extrémního násilí v tarantinovském stylu, pouze mu chybí ten humor. V mnoha ohledech může také připomínat road movie Ridleyho Scotta Thelma a Louise (1991). Erotické scény je vhodnější označit za čistou pornografii, protože názorněji ukázat pohlavní styk snad ani nešlo.
Naprosto legálně byl film uveden 29. srpna 2001. Stal se posledním velkým skandálem minulého století. Samozřejmě skandální aura snímku jen pomohla, aby mohl být uveden s nálepkou, že veškeré sexuální scény nejsou simulované (to je ale opravdu v případě veškeré pornografické produkce), do oběhu se dostávají trička s provokativním nápisem „Vošukej mě!“, jsou spuštěny webové stránky dlouho před premiérou atp. Jeho projekce na filmovém trhu na festivalu v Cannes je pak již jen logickým vyvrcholením a film je zakoupen do třiceti zemí a vždy s klauzulí, že bude uveden pouze v běžné distribuci. Dostal se do 35 zemí, včetně Turecka a Spojených států, a nikde už nebyl zakázán. Mnoho lidí v této frenetické smršti kopulací a felací v každém druhém záběru, holocaustu nevinných, jejichž smrt je zachycena zpomaleně, jakož i ve scénách plných zvratků a vnitřností vidí pořád jen nechutné porno.
Po filmu následuje beseda se Zdeňkem Holým (redaktor filmového dvouměsíčníku Cinepur)
