Rezavá střecha, krvavý sklep

Nastává menarche a s ní počátek neodvratitelného cyklu. Každých osmadvacet dní prochází tělo bolestivou proměnou a přináší podivný hlad i prolitou krev. Šestnáctiletá Ginger právě dostala své první měsíčky a ze svého „prokletí“ není nijak nadšená. Tím spíš, že ještě téže noci ji v parku napadne psovitá stvůra a z nebohé dívky tak začne crčet krev i na dalších místech. A přestože se její rány rychle zacelí, mladší sestra Brigitte má neblahé tušení. Zpovzdálí sleduje, jak Ginger vrhá dravé pohledy po svých spolužácích, toulá se po nocích a je útočná a nevyzpytatelná. Vážně takhle vypadá proměna v ženu, jak se je snaží ujistit jejich matka? Okultní knihy ani béčkové filmy Brigitte žádné rady ohledně sejmutí vlkodlačí kletby nenabízejí a další úplněk vychází už na Předvečer Všech svatých. Obě sestry tak čeká dlouhá halloweenská noc.

O vlkodlacích, rusovláskách a menstruaci koluje bezpočet mýtů, kanadské tvůrčí duo Karen Waltonová a John Fawcett se je ale rozhodli všechny propojit v kousavém příběhu sester Fitzgeraldových. Vlkodlačí kletba tak v jejich podání přináší osvobozující moc, jakož i nešťastné břímě kupících se mrtvol. Dílo volně přecházející mezi body hororem, černou komedií a filmem ze střední školy se na přelomu milénia stalo severoamerickým kultem a díky Fawcettově zarputilému lpění na praktických efektech si udrželo řadu krvavých atrakcí i pro současné obecenstvo. Do českých luhů, hájů a videopůjčoven ovšem snímek vstoupil jako uťáplá Moje sestra vlkodlak a v hororových policích tak trochu zapadl. Festival otrlého diváka proto legendární vlkodlačí film uvede na plátno pod vlastním názvem, který dělá čest původnímu anglickému dvojsmyslu a v myslích diváků dozajista zanechá nesmazatelnou čmýru.