Hardcore Collection

Exotické genitálie Kimbry Pfahler, jazyk vyhřezlý krkem, rocková diva Lydia Lunch bez skrupulí, scény, proti kterým je masturbace s krucifixem ve Vymítači ďábla pohádkou na dobrou noc…a to jste ještě nic moc neviděli. Ne nadarmo se americký fotograf a filmař Richard Kern, který si oko pro perverzi, naturalismus i tělesnou banalitu trénoval dlouholetou spoluprací s porno časopisy a svou obrazovou dekadenci potřísněnou temnotou punkové ošklivosti tříbil kdysi intimním vztahem s heroinem, stal apoštolem newyorského undergroundu a jeho tvorba pevnou citadelou perverznosti a všestranného šoku. Výběr na The Hardcore Collection je věrný svému jménu. Násilí, provokace, brutalita, sexismus, extrémy, lolitky a tak setsakramentsky blízko k pornografii, že můžete vést disputace o tom, jestli je to porno nebo jen sofistikovaný komentář k němu. A co na to Kern? „Vyzkoušel jsem to všechno: vzrušení ze zločinu, z drog, ze sexu. Dneska mě nejvíc vzrušuje, když můžu šokovat lidi svými filmy. Ani u toho dokonce nemusím být. Můžu sedět kdesi daleko a říkat si: někdo se právě teď dívá na moje video a myslí si, ´to je teda síla.´" Co se téhle představy týče, může být letos pětapadesátiletý autor, který kdysi natočil pro Sonic Youth klip Death Valley 69, vcelku v klidu a ve svém bytě, kde jeho temnou minulost vytlačily křehce-erotické dívenky, jenž jsou hlavním objektem jeho současné tvorby, se oddávat hřejivému přemítání nad diváckými reakcemi na vlastní tvorbu. Čas totiž neotupil ani vizuální hutnost stylu ani sílu ataku na divákovi bazální funkce. Nevyhnutelnou reakcí většiny bude k nemalé Kernově radosti vnitřní sténání, zakrývání očí nebo bolavé zhnusení. Ale na druhou stranu, kdo ví, jak často taky potlačované potěšení z perverzního.