Temná hvězda

Dělňasové ve vesmíru, inteligentní palubní počítač a zákeřný emzák číhající ve větracích šachtách se po celosvětovém úspěchu Vetřelce stali povinnými prvky sci-fi hororů. Jenže klasika v režii Ridleyho Scotta byla sama variací staršího filmu z pera stejného scenáristy. Dan O'Bannon, který je dále podepsaný pod lahůdkou Mrtví a pohřbení i kultovním Návratem oživlých mrtvol, spojil během studentských let síly s nastávající legendou žánrové kinematografie Johnem Carpenterem a na koleně za pár šupů spíchli společný debut Temná hvězda. Z konceptu, který tvůrci popisují jako Dr. Divnolásku hippie generace a Čekání na Godota ve vesmíru, vzešel jízlivý výsměch všem sci-fi dobrodružkám i zhulenecky zevlácká antiteze budoucího Vetřelce. Zatímco jiné filmy nám vesmír ukazují jako fascinující prostor rozšiřující lidské obzory, Temná hvězda s absurdně suchým humorem naznačuje, že i daleko od Země čeká na člověka jen pruda a rutina každodenní šichty. Pro členy posádky titulní vesmírné lodi, která již dvacet let brázdí vesmír s úkolem odstraňovat nestabilní planety, proto představuje největší hrozbu v kosmu každodenní nuda. Z té je naštěstí vytrhne poťouchlý mimozemšťan a inteligentní termonukleární bomby, jimž v samodetonaci zabrání pouze filosofická disputace nad povahou existence. Podvratné vyznění této smeťákové odysey umocňuje neskrývaná lacinost produkce, kde skafandry a interiéry vesmírné lodi vznikly recyklováním věcí všedního užití jako formiček na led či krabicí na donuty.