Ženské soužení

V nejzásadnější filmové publikaci tohoto tisíciletí Krev, slzy a sperma: Čítanka filmového braku se mimo jiné píše, že porno nemáme vnímat jako žánr, nýbrž coby médium, v němž mohou vznikat libovolné žánry. Platnost tohoto tvrzení se snažíme soustavně dokládat, a proto letos v našem tradičním půlnočním okénku, mapujícím milníky této kategorie, uvádíme porno slasher říznutý psychologickým dramatem. Režisérka, scenáristka, producentka a kameramanka Roberta Findlay se prosadila v rámci mužského světa klasické éry pornografie a nízkorozpočtových trashových produkcí, a dokonce byla vyzdvihována jako autorská filmařka. Ona sama k tomu všemu ale přistupovala s pragmatismem a rebelantskou paličatostí. Vyznavače svých filmů považovala za narušené magory a dodnes se ostře ohrazuje, když ji někdo označí za feministku. Na druhou stranu přiznává, že její scénáře obsahovaly výrazně ženský pohled, který je odlišoval od konkurence. Roberta Findlay proslula svými radikálními náměty, které kontrastovaly se standardem dobové porno produkce, i hádkami se svými produkčními kolegy. Právě ona byla jedním z hlavních předobrazů postavy fiktivní porno filmařky Candy, kterou v seriálu HBO The Deuce: Špína Manhattanu ztvárnila Maggie Gyllenhaal. Její vrcholné dílo variuje Polanského Hnus a pojednává o psychicky narušené ženě, která nachází útočiště v opuštěném plážovém domě. Vnímání reality se jí postupně tříští pod vlivem drastických halucinací i jejích patologických tužeb, které začne krvavě naplňovat.