Lidské tornádo

Dost bylo červených karafiátů a dětinských básniček. Festival otrlého diváka všem maminkám, babičkám, prababičkám a ženám s outěžkem i bez něj nadělí k jejich Mezinárodnímu dni něco mnohem praktičtějšího, a sice pořádně virilního borce. Těžko bychom hledali výstavnější kus než je správňácký pasák a mistr zběsilých rýmů Dolemite, který každého srovná do latě svými chaotickými karate údery nebo si případně na pomoc povolá svou skvadru kung-fu šlápot a zmatených kámošů z mokré čtvrti. Figuru černého nadsamce Dolemita začátkem 70. let vytvořil varietní bavič a praotec rapu Rudy Ray Moore. S pompézně namachrovanými rýmovačkami, oplývajícími košatými vulgarismy a bodrými zkazkami o jeho postelových dovednostech, slavil ohromný úspěch v klubech i na vinylech, takže logickou další metou se stalo stříbrné plátno. Na tehdy už skomírající pole blaxploitation bijáků vtrhnul Moore s rozjívenou karikaturou všech schémat spojených s černošskými filmovými hrdiny. Po prvním náležitě laciném a intuitivně spíchnutém bijáku se shakespearovským názvem Dolemite (1975) následovalo neméně lo-fi Lidské tornádo, kde Moorova tvůrčí anarchie došla vrcholu. Dle varietní logiky zdejší směšně přemrštěné akční scény a postelové sekvence prokládají výstupy bavičů, hudebníků a kejklířů. V karnevalovém reji si přízemní lidové fórky podávají ruku se sebereflexivními hrátkami se samotným filmovým médiem a do toho Moore ústy hlavního hrdiny neustále nakládá obscénní ekvilibristické frky. Ve znamení významného dne, který si projekcí připomínáme, si tohoto divokého kinematografického hřebce osedlá naše titulkovací švadlena Samantha Bifidus.

Film byl restaurován ve spolupráci Xenon Pictures a American Genre Film Archive.