|
Takový byl Festival otrlého diváka 2008
Úvodní slovo
Po třech letech existence Festivalu otrlého diváka můžeme s klidem prohlásit, že jde o podnik lidstvu prospěšný. Důvodů je spoustu a myslím, že můžeme tento úvodník věnovat tomu, že si některé z nich vyjmenujeme.
Tak za prvé – koncentruje v sobě tu nejrozličnější špínu světové kinematografie, takže zbytek roku můžete do kina chodit na samé pěkné a milé filmy. Takhle když to je na jednom místě v jeden čas, můžete se tomu snadno vyhnout a pak máte jistotu, že za celý rok nenarazíte v kinech na filmy, kdy si vlastně nebudete moci být jisti, zda se u nich bojíte, anebo už bavíte, zda vás vzrušují, nebo už zhnusují či zda po jejich konci máte tleskat, anebo zvracet.
Dále – festival se stále koná pouze v jediném kinosále, tudíž se nikdo nemusí obávat, že by se nákaza morem filmového nevkusu a extravagance šířila více do světa. Hrozí sice akutní riziko, že se na všechny potenciální otrlce nedostane místa v sále, ale v nejhorším případě tu je vždycky útulný Aerobar.
A nezapomínejme ani na příznivé zdravotní účinky – posiluje bránici, prohání krev, protahuje plíce, uvolňuje napětí a svěrače, příjemně mrazí v zádech a hlavně posiluje sebevědomí, toleranci a stmeluje kolektiv – některé filmy prostě musíte okomentovat, ať už vedle vás sedí kdokoli.
Na festivalovou programovou nabídku mohou být její dramaturgové právem hrdi. Letos totiž opět posouvá o něco dál hranice toho, o čem jsme všichni zaručeně už slyšeli, ale ještě nikdy neměli možnost vidět společně v českém kině. Té přehlídce monstr-kultů nepochybně udává tón „svatá trojice“ nejznámějších filmů „nejhoršího“ režiséra všech dob Eda Wooda jr., na rtech úšklebek, v srdci však hlubokou touhu vyvolá legenda gore žánru Krvavá hostina a chlupy na zátylku bezpochyby ztopoří stejně kultovní pornografický snímek Hluboké hrdlo. Jako by legend nebylo letos skutečně málo, vrací se kromě Ramba, kterého uvítáme v exkluzivní předpremiéře, také Krtek (neplést s Krtečkem, byť je to také legenda) A. Jodorowského, který na druhém ročníku neplánovaně zaskakoval za nedorazivšího ghanského Ďábla a kterého díky tomu vidělo trestuhodně málo diváků, takže ještě jednou a s pořádnou reklamou. Po loňské přestávce se vrací také zástupce české ligy divností – Revue na zakázku a výběr českého videoartu pod názvem Po kundě ti upadne péro.
Takže jen směle dále, trofej pro nejotrlejšího diváka už netrpělivě čeká na někoho z nás.
Bilance
Čtvrtý ročník festivalu se opět vrátil na únor (konkrétně od 19. do 24. února 2008). Divákům byl nabídnut bohatý program bez repríz, což znamená, že došlo k nabobtnání kvantity promítaných celovečerních filmů na osmnáct. Ke čtvrtým narozeninám si navíc festival nadělil jednak obsáhlejší brožuru, ale stoupající existenční sebevědomí se materializovalo i v historicky prvním oficiálním plakátu přehlídky. Čtvrtý ročník byl také prvním, který diváky vystavil kouzlu genderově vyvážených simultánních dabingů Samanthy Bifidus v doprovodu s Panem Akurátem, či Josefem Vokurkou, konkrétně v případě projekcí filmů Hvězdná srážka a Hluboké hrdlo. Ty se v následujících letech staly jedním z hlavních diváckých lákadel festivalu, byť hvězdný statut dvorních simultánních překladatelů začala propagace Otrlce utužovat až od roku 2012.
Mediální ohlasy
Noticka na webu Studna.net, publikováno: 1. února 2008
Promo materiály
Tisková zpráva k čtvrtému ročníku přehlídky (.doc v zipu)
Programová brožura čtvrtého ročníku (.pdf v zipu)
Plakát čtvrtého ročníku - verze A2 (.pdf v zipu)
|
