|
Takový byl Festival otrlého diváka 2010
Úvodní slovo
Dobrý večer, milé děti. Dnes si povíme o tom, jak malý čulifurda pomohl prachovému chomáčku. Jednou ráno, poté se co lidé nasnídali a odešli za svými každodenními povinnostmi, se čulifurda jako obvykle procházel po kuchyňském stole a sbíral s talířků drobečky do své spižky. Když tu náhle uslyšel usedavé vzlykání. Rozhlížel se po stole, ale nikoho neviděl. Zaposlouchal se tedy pořádně a snažil se rozpoznat odkud naříkání vychází. Obezřetně našlapoval až ho sluch dovedl k levému okraji stolu. Tam už poznal, že smutný hlásek vychází z odpadkového koše. Spustil se tedy po ubrusu na židli a z ní slezl na zem. Kradmo přišel až ke koši a zaklepal na jeho plechový zevnějšek. Vzlykání ustrašeně ustalo, načež se čulifurda osmělil a zeptal se: „Proč pláčete?“ Tichý nesmělý hlásek mu odpověděl: „Ležel jsem si pod skříní, nikoho jsem neobtěžoval a najednou mě sebrali a strčili sem. Prosím pomozte mi, mám strach.“ Čulifurda už měl s otvíráním koše své zkušenosti a tak po zácloně vyšplhal na okno, přes něj přešel na sporák a na kuchyňskou linku. Tam rozvinul jedno své lanko, obtočil ho kolem vodovodního kohoutku a po stěně linky slanil na koš. Tam jeden konec provázku zahákl za hranu. Jak k sobě druhý konec lanka přitahoval, začalo se víko koše zvedat. Po chvíli přestal, uvázal oba konce lanka k sobě, aby se mezera mezi víkem a košem nezavřela a nahlédl přes okraj víka dovnitř. Úplně nahoře ležel uplakaný prachový chomáček. Čulifurda od svého batůžku odmotal druhé lanko, spustil ho dolů do koše a po něm sklouzl k chomáčku. Ten se jen třásl a opakoval: „Prosím pomozte mi, mám strach.“ Čulifurda ho pohladil a řekl mu, že už se nemusí bát. Nasoukal si chomáček do batůžku a vydal se zpátky nahoru na koš a odtamtud do své komůrky pod prahem do obývacího pokoje. Tam chomáček jemně vyndal, otřel mu slzy, hezky ho načechral a uložil ho do kouta. Od té doby tam bez povšimnutí obyvatel domu spolu spokojeně žili. Pohádky je konec a teď hajdy do postýlky.
Večerníček skončil, děti šly spinkat a dospělí se nyní mohou vypravit do kina na horory, braky a prasečinky. Vítejte na šestém ročníku Festivalu otrlého diváka.
Bilance
Šestý ročník se konal od 9. do 14. února 2010 jako doposud v pražském kině Aero. Po úspěchu „Otrlého repete“ v loňském roce tentokrát festival zanechal svou stopu Brně, Hradci Králové, Jablonci nad Nisou, Olomouci, Uherském Hradišti, Ústí nad Labem i ve slovenském Prešově. Pražský program čítal jednu přednášku, sedm předfilmů, šestnáct celovečerních titulů (včetně projekce "Aero naslepo pro otrlé") a jednu perforaci penisu life on stage. V srpnu navíc součástí Letní filmové školy byla sekce Půlnoční delikatesy z větší části vzniklá za dohledu otrlých dramaturgů a sestávající ze snímků uvedených na předchozích ročnících festivalu.
Fotky
Album na flickru kina Aero
Mediální ohlasy
Noticka na webu Studna.net, publikováno: 25. ledna 2010
Reportáž v pořadu Film 2010, ČT24, 6. února 2010
Text o festivalu na webu České televize, publikováno: 9. února 2010
Text na webu Aktuálně.cz, publikováno: 9. února 2010
Promo materiály
Tiskové zprávy k 6. ročníku přehlídky (doc v zipu)
Programová brožura 6. ročníku (pdf v zipu)
Plakát 6. ročníku - verze 1 (jpg)
Plakát 6. ročníku - verze 2 (jpg)
|
